November 2011

Willonská balada - update

10. november 2011 at 23:30 | Jaaja |  Stories
Čaute =)
Jelikož minulá balada byla naivní a dětinská, je tu update.
Nesnažte se pochopit význam slov ,,naivní a dětinská" v souvislosti s tou básní.
Tahle slova jsou mířena k tématu básně, které už neodpovídá skutečnosti.
Minulá balada (Balada o tobě a mně):


Je možné, aby něco bylo nemožné?

9. november 2011 at 20:40 | Jaaja |  My Thoughts
Zdarte, lidi ^^

Co je nemožné?
Když se ráno neprobudíte, ale zůstanete spát s otevřeným nosem. Rozhlídnete se palcem u nohy a uslyšíte vodový zápach, jaký jste slyšeli před třemi světelnými roky v galaxii Andromedy. Zvednete ruku a plazíte se po stěně. Něco vás skalpelem bodne, tak si olíznete loket, ze kterého se valí hustý zelený dým. Naprosto přesně víte, jak jste se tu ocitli.
Před vámi levituje klubko nití a velká váza z dynastie Ming. Utrhnete ze vzduchu oranžovou lilii a dáte ji květem dolů do vázy. Pak uslyšíte, jak za vámi vybuchuje sopka a místo magmatu vás zavalí ohnivě růžová cukrová vata. Pomocí raketových motorů na vašich chodidlech vyletíte z tekuté pasti a nešikovně narazíte do skleněného lustru Levi's. Nechápete, proč sopka vybouchla. Podle vašich výpočtů k tomu mělo dojít až zítra a vata měla být bílá. Zavrtíte pochybovačně ocasem a v duchu dokola opakujete: ,,Lepící páska, lepící páska, lepící páska..." a sami se zarážíte nad tím, jak sprosté je to slovo. Vytáhnete zpoza overalu velkou béžovou podprsenku a zapnete internet. Musíte dát vědět ostatním netopýrům, že pletené šály letos nebudou in. Je to životně důležitá informace pro všechny obyvatele mezihvězdného prostoru. V Los Toaletos nastane krize nanuků a svět se ponoří do nesnesitelného fialového mraku z obřího hrnce paní Melounové. Nad touto myšlenkou se musíte zasmát. Chtěli byste vidět, jak se ufoni chytají za uši a skáčou z vodopádu, jen aby unikli naprosto neškodnému mraku. Stejně bude lepší, když paní Melounové pošlete vzkaz, aby dneska hrachový guláš nevařila. Nad vámi se zatřese strop a vy musíte vyletět do neprostoru, aby vás nepohltilo to růžové svinstvo. Cítíte v ušních boltcích, že možná bude sněžit. To by bylo zvláštní, když je jen mínus tisíc stupňů. Ale přesto se zdola skutečně přihrne mračno modrých vloček velkých jako socha z alabastru. Nasadíte si na hlavu lahvičku od laku na nehty, aby jste se před počasím ubránili. Když ji sundáte, zjistíte, že růžová vata se náhle obarvuje na zeleno. Nevěřícně si odflusnete trochu kyseliny sírové. To je snad naschvál! Než stačíte omyl napravit, z velkého kostelního okna vylézají ninjové a letí přímo k vám. Je vám jasné, že dostanete pokutu.
Zatracená zelená!

Je tohle nemožné?
Asi ano...
Ale co víte?
Třeba se vám to stane zrovna zítra...
^^


Dear friend

5. november 2011 at 16:04 | Jaaja |  Music
Zdarte ^^
Takže.
Měla jsem poněkud depku.
Tak jsem vymyslela písničku.
Není moc kvalitní na melodii, ale slova sedí....
A docela mi to i pomohlo =)





PS: Sice se to jmenuje Dear friend a je to ve druhé osobě, ale vlastně to skládala má pozitivní polovina mysli pro tu zdeptanou ^^ (takhle to dopadne, když má člověk rozpolcenou osobnoust) =D