December 2011

Vánoce

24. december 2011 at 13:58 | Jaaja |  Stories
Ahojte, lidičky =)

Ták, je to tady.
Zase je tu ten den, kdy se celý svět ponoří do oparu vánoční pohody.
Aspoň na oko.

Co vlastně k vánocům patří?

1. pojednání - Kapr
Každý rok chodím s tatínkem pro kapra. Je to legendární! =D Naše kaprobraní už je prostě nezaměnitelná tradice a vždycky je to můj největší zážitek z vánoc. Každý rok se stane něco, z čeho mám nutkání se smát ještě v červenci. Letos jsme zamířili ke stánku u Lidlu, kde se prodávali kapři z Hodonína. Během čekání, až se dostaneme na řadu, táta (jakožto správný rybář) udělal následující věci:
  • Vsadil se s brigádníkem, že určitý kapr rozhodně nemá čtyři kila.
  • Učil brigádníka vytahovat kapra z nádrže.
  • Nadával brigádníkům, že jsou moc pomalí.
  • Učil brigádníka zabít kapra.
  • Učil brigádníka odkrvit kapra.
  • Učil brigádníka strkat kapra do tašky.
  • Popřál nešťastným brigádníkům veselé vánoce.
2. pojednání - Vánoča
Ne, nepřepsala jsem se. My totiž nepečeme vánočku, ale vánoču. Je to tak z toho důvodu, že ta pětikilová hrouda, co se ani nevejde do trouby, se vánočkou nazvat nedá. Když do toho jednou kousnete, dva dny potom nemáte hlad. Když se den před vánocema navečeříme vánoče, potom všichni bez problému vidíme zlatý prasátka.
Promiňte - prasata.

3. pojednání - Perníčky
Ha. Tahle problematika provází vánoce odnepaměti. Moje máti do těsta vždycky dává málo medu a mě to vždycky strašně vytáčí! Kdo bude ty perníčky převážně konzumovat? Já! Tak ať je mám laskavě hodně medové!
Zdobení. V obyčejným domáctnostech se sejdou kreativní jedinci a nazdobí perníčky spoustou romantických klikiháků a teček a pak se tím chlubí, kde můžou. U nás to je tak, že první čtvrthodinu opravdu zdobíme. Pak se rozhodneme, že budeme podporovat abstraktní umění, naskládáme perníčky na plech a pokydáme je polevou. Ou jé.

4. pojednání - Stromek
Stromek zásadně nekupujeme. Nějaký uřežeme u babičky na skalce. To ovšem zahrnuje důkladnou přípravu. Celá řezací výprava se musí vydrápat po šutrech nahoru a prodrat se hustým křovím až ke smrkům. Potom je zásadní naklonit se a řezat kmen, aniž byste spadli ze skalky dolů. Jeden člověk drží smrk, jeden řeže a třetí je oba drží. Poté následuje nejsložitější úloha - chytit stromek aby nespadl ze skalky. To se většinou nepodaří, takže se musí sebrat dole pod skalkou. Toť vše k tomuto tématu.

5. pojednání - Ozdoby
Ozdoby fungujou na stejném principu jako sluchátka. Člověk by přísahal, že byly složené a nikdo s nimi nehýbal, ale po vytažení ze skříně jsou neuvěřitelně zamotané. Nejtrpělivější členové rodiny se musí pustit do nekonečného rozplétání. Letos sestra po dvou hodinách dostala nápad pověsit na stromeček vánoční chrchel. Tohle zbožné přání bylo bohužel zamítnuto a musely jsme to rozplést úplně. Možná by ale vánoční chrchel tvořil spolu s abstraktními perníčky sladěnou kombinaci moderních vánoc...

6. pojednání - Pohádky
To je prostě tradice. Nejvíc u nás sleduje pohádky náš milovaný tatínek. Navíc zavedl pravidlo, že jediné, o čem se můžem o vánocích hádat, jsou právě pohádky. Takže do štedrodenní idylky patří bouřlivé diskuze, jestli v pohádce Třetí princ hrajou dva nebo tři Trávníčci...

7. pojednání - Babička
Naše babička. Postarší paní s neuvěřitelnou zásobou historek, které už všichni známe pozpátku. Ke všemu nalézá vhodný komentář a všechna témata rozvádí do absurdit. Babička prostě k vánocům patří, aby nám někdo zkritizoval kapra, nový ubrus, televizní program... Kdyby nepřijela babička, vánoce by prostě nebyli tip top.

8. pojednání - Ohořelý kamzík
Tradiční záležitost. Jednoho krásného vánočního dne, přibližně před pěti lety, nám od svíčky chytla jedna slaměná ozdoba. Zatímco jsme pěli Narodil se kristus pán, táta utíkal pro kýbl a hasil kamzíka. Ta ozdoba má docela silný kořínek, protože ji na stromeček věšíme ještě teď...


Jak vypadají vánoce u vás doma?


Expert na alchymii

22. december 2011 at 22:54 | Jaaja |  Objevy
Nazdar, lidi =)

Dneska se mi zdál sen.
To by nebylo nic divnýho, protože se mi zdá sen každou noc.
Jenže tenhle sen mi nasadil brouka do hlavy.

Celé to začalo v nějaké budově, ze které vyčnívala výtahová šachta. Dům byl zapojen do nějakého komplexu. Já jsem se tam objevila, abych to místo prozkoumala. Byla jsem expert na alchymii a zdálo se mi, že spojením jednotlivých šacht čarami vznikne silný transmutační kruh. Z nějakého důvodu mě to děsilo. Vešla jsem do jedné z šacht a zjistila, že tam není výtah. Nebyla tam ani lana, ani jsem nahoře neviděla stroj, který by zvedal kabinu. Najednou jsem věděla, že se tenhle transmutační kruh musí zneškodnit, než ho někdo použije proti mně. Prohlížela jsem si podlahu a stěny. Někdy tam mělo být spojení vedoucí ven z budovy. Už jsem byla zoufalá, že to nenajdu, když se na prahu objevil jakýsi muž. Měl na rukou zářící znaky. Rychle se sklonil a úderem o zem provedl transmutaci. Cítila jsem neskutečnou vlnu úžasu. V duchu mi zněly dokola jakésy nesmyslné vzorečky a nic by mi už teď nedávalo smysl, ale v tom snu jsem jim plně rozuměla. Cítila jsem k tomu muži obrovský obdiv, protože udělal cosi, co mě strašně fascinovalo. Překvapil mě.

Co mi není jasné:
1. Jak můžu znát něco, co jsem se nikdy neučila?
2. Jak můžu naprosto přesně vědět a dokázat si v hlavě vypočítat něco, o čem ani nevím, co to je?
3. Jak můžu obdivovat něco, co nedokážu identifikovat?

Jedna možnost je, že jsem si to všechno vymyslela.
No...
Vzorečky by možná ještě šly vymyslet.
ALE jak mě v mém vlastním snu mohl někdo v těch vzorečkách trumfnout?
Vždyť to jsem si už nevymyslela, protože bych to věděla už na začátku (zkušenost z mých snů)
Tenhle sen je velmi nezvyklý.
A nutí mě přemýšlet o jedné šílené myšlence.

Co když ve snech naše mysl žije vlastním životem?
Co když žije vlastním životem pořád?
Co když je svět snů podobný tomu našemu?
Třeba tam jsou i jiní lidé než osoba, co sní.
Třeba mě opravdu netrumfla v alchymii vlastní fantazie, ale ten záhadný chlapík!
Třeba jsem tomu muži stihla poděkovat a požádat ho o autogram, ale nevím o tom, protože už jsem byla vzhůru.
Možná i teď někde studuju alchymii a snažím se vyrovnat tomu machrovi...

Předevčírem se mi zdálo, že jsem pracovala ve skladě a můj spolupracovník si zlomil nohu.
Třeba mu teď část mojí mysli podává věci z vysoké poličky a přeje k brzkému uzdravení....
Vzhledem k tomu, kolik snů se každému člověku už zdálo, muselo by existovat přes triliardu paralelních světů.
Není to zajímavá myšlenka? =))


Hmpf!

14. december 2011 at 20:53 | Jaaja |  Music
Zdarte, lidi =)

Takže.
Rozhodla jsem se, že kašlu na všechny ty věci á la Stydím se!
Protože to nejsem já.
Upřímně jsem sama sebe zhodnotila bez všech přetvářek.
Už NIKDY nehodlám být někým jiným než sama sebou.
Tímpádem dopředu půjde vidět to, co jsem před lidma skrývala.
Že jsem cílevědomá, tvrdohlavá, závistivá mrcha, která by pro sebemenší krůček vpřed šla přes mrtvoly.
Už žádné jinými vnucené myšlenky typu: Já to nezvládnu!
Stejně si v duchu věřím a nervozita je pro mě cizí slovo.
Jen ji mám vsugerovanou od ostatních.
Zároveň tím taky odkryju svoje odhodlání a posunu se mnohem dál v osobním vývoji.
Cesta je přímo přede mnou, tak proč ještě otálet?!
Muhehehe! ^^

Takže.

Chlubím se =D

14. december 2011 at 20:47 | Jaaja |  Arts&Pics
Nazdárek ^^

Njn, já jsem prostě taková =D
Na facebook to cpu, na deviant to cpu, všem kámošům před ksicht to cpu (hlavně nenápadně, aby to vypadalo, že nechci, aby si toho všimli =D=D neříkejte, že vy to neděláte!), a teď to cpu i sem ^^
Jáááá se tak ráda chlubím =D
Ou jé =D

Takže tady to je, no =D

K-k-k-kdo to je?
Sam Martin z mojí knížky!
(,,Ano, Ano, mám svoji knížku! To jsem ale šikovná!")
=D (,,A hlavně upřímná, co?" odpovídá moje druhé já)
Č-č-č-čím jsem to kreslila?
No přece mojí milovanou měkkou tužtičkou z obchodu pro truhláře ♥.♥
(Pokud ji chcete taky, ptejte se na tužku pro vyznačení řezů)
N-n-n-na co jsem to kreslila?
Na kus politého pokrčeného papíru ze sešitu do geometrie ^^
(Sakra! Na bílé, krásné, nové papíry se mi nikdy nic nechce povést -.-)
P-p-p-proč tak divně začínám otázky?
Protože jsem svině ^^
Ou jé!


PS: Ne, NEMÁM DOBROU NÁLADU =D Jen mi hrabe, protože jsem nemocná a trčím už týden doma =D Ach ta hyperaktivita =D

Somewhere Cover

3. december 2011 at 19:26 | Jaaja |  Music
Zdarte, lidi ^^
Tááák, po dlouhé době se tu na blogu něco objeví.
Áno, další cover =)
Tentokrát to ale bude bez doprovodu, bez větších úprav...
Původně jsem to ani neplánovala zveřejňovat.
Prostě sem si tak zpívala a zajímalo mě, jak by to znělo ve dvojhlase =D
Ani se neobtěžuju vymazat to video a strčit tam nějaký titulek, aby nikdo neviděl, jak se při zpívání tlemím =D
Takže.
Je to písnička od Within Temptation.
Nazpívaly ji dvě ženské, Sharon den Adel a Anneke van §#&€ (nemůžu si na to příjmení vzpomenout..)
Vždycky se mě líbila ta melodie...
Dost keců, tu je video:

PS: sorry za dost špatnou kvalitu (která je u mě tak trochu zvykem.. Ježíšku, chci nový mikrofon!)